Deprecated: mysql_escape_string(): This function is deprecated; use mysql_real_escape_string() instead. in /www/z/d/u8633/public_html/view.php on line 31
Združenie PČOLA
  Hlavné menu

  Vydané články
<<  September  >>
PoUtStŠtPiSoNe
       1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30       

  Prihlásenie
Meno (prezývka)


Heslo


Upraviť účet

Ak si želáte, aby Vám bol zasielaný informačný e-mail o novinkách na stránkach zaregistrujte sa.

  Návštevnosť
Celkom

541341

September

52537

Dnes

465

Klasická ochrana prírody

S kriticky ohroženými živočichy se kupčit nedá.



Autor(ka) Libor Praus   
Úterý, 11 březen 2008

rozhovor s RNDr. Milošem Holzerem, odborným garantem národního programu Českého svazu ochránců přírody na ochranu raků

Co vás přivedlo k zájmu o raky? Můžete čtenářům přiblížit historii organizované ochrany raků pod patronací Českého svazu ochránců přírody (ČSOP)?

V osmdesátých letech minulého století jsme v ČSOP hledali symbolické živočichy a rostliny, kteří by přitáhli lidi. Já jsem se tehdy zabýval oživením vodního prostředí, ale např. také studiem listonohů a žábronožek (vzácní korýši) v tůních Litovelského Pomoraví. Nebylo nic jednoduššího než přenést svoji činnost na jejich větší příbuzné, kterými jsou všichni raci u nás. Počátky Akce rak se konkrétně datují již do roku 1985. Nejprve jsme se pokusili zmapovat celkovou situaci, abychom věděli z čeho vycházet. Tenkrát byl stav skutečně kritický – raci nebyli prakticky nikde. Zůstali pouze v nostalgických vzpomínkách starší generace. Ale ty opravdu aktivní základní organizace ČSOP dokázaly přece jenom vypátrat poslední zbytky divokých populací. Mapování jsme končili v letech 1988 a 1989. Od té doby jsme se zaměřili také na umělý odchov raků říčních. Zkoušel jsem to nejdřív na pedagogické fakultě UP v akváriích a potom už  poloprovozem v malé račí líhni přímo v Olomouci. Od té doby raky každoročně odchovávám a vracím do zpět do volné přírody na vhodné lokality.

rak ricni-foto. m. holzer web.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
Proč byl na počátku osmdesátých let minulého století stav našich populací raků říčních tak špatný?

Může za to hlavně překotný a bezohledný rozvoj intenzivního zemědělství a průmyslové výroby. Ochrana vod a ovzduší nepatřila mezi priority tehdejšího vedení státu. To se negativně odrazilo na celkovém stavu naší přírody, a tedy samozřejmě i na račích populacích.

Kolik lidí se momentálně profesionálně podílí na Akci rak?

Dnes existují tři centra: pražská Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Výzkumný ústav rybářství ve Vodňanech a Ostravská univerzita. Ale co se týká regulérního odchovu, tak ten probíhá jedině v naší malé olomoucké líhni (experimentálně pak ve Vodňanech).

Dá se nějak rozumně vyčíslit hodnota raka?

S kriticky ohroženými živočichy se nedá kupčit, i když je pravda že ve většině sousedních států mají raci i konzumní hodnotu, v tomto směru jsme stále výjimkou. Finance na odchov, vypouštění i monitoring získáváme hlavně z různých nadací a projektu Ministerstva životního prostředí (MŽP). 

Jakými pravidly se řídí vysazování raků na vybrané místo?

Základem jsou velmi přísná kritéria pro výběr vhodných lokalit. Díky tomu se úspěšnost uchycení populací raků blíží téměř 100 %. Potencionální lokality se zkoumají dlouhodobě a opakovaně, takže nemůže dojít k nějakému vážnému problému, i když nemohu vyloučit nějakou náhlou katastrofu. Například velmi dobrou spolupráci jsem navázal s vedením Lesů České republiky v Hradci Králové. Jezdíme společně vypouštět raky do podhůří Orlických hor. V květnu přijíždím na průzkumy 7–10 vybraných toků. Vzorky a informace zpracuji a určím 3–4 místa, kam bude optimální raky vysadit.  Na podzim jsou raci vysazeni na jmenované vhodné úseky potoků. Na novou lokalitu se snažím vždy vysadit optimální populaci všech věkových tříd, od letošních odchovanců po dospělce staré čtyři až pět let. Vysazuji v říjnu, protože raci se rozmnožují až v listopadu, tak aby si stačili zvyknout.

Poněkud problematickými se v současné době stávají záchranné transfery...

Ano, vysazovaní raci nepochází jen z mého odchovu, ale také ze záchranných transferů z ohrožených míst. Nikdy v minulosti s tím nebyl problém. Naopak se podařilo zachránit před zničením desetitisíce raků. V loňském roce jsem však byl pokutován Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). V roce 2004 jsem totiž provedl záchranný transfer a nestihl to předem nahlásit na pražskou centrálu Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Složky státní ochrany přírody by si mohly uvědomit, že při záchranném transferu rozhodují o životě raků minuty a není čas žádat o nějaké povolení. Od té doby se již žádných záchranných akcí neúčastním, dodržuji zákony a jsem tak nucen nechat postižené raky svému osudu. Nejsem si jist, jestli se má ochrana přírody ubírat zrovna tímto směrem.

Jak raci snášejí povodně?

Velmi dobře, je jim jedno, zda mají nad sebou deset centimetrů nebo dva metry vody. Například při povodních v roce 1997 bylo olomoucké odchovné zařízení pod vodou až po strop, ale naši ráčci se úspěšně rozplavali po krajině. Málo se ví, že hlavním limitujícím faktorem pro raky je množství kyslíku rozpuštěného ve vodě, nikoli znečištění nebo rychlost proudění.

Co na vaše aktivity říkají rybáři? Raci nepohrdnou ani rybími jikrami...

S rybáři starosti nejsou, ochranu raků spíše vítají. Jediným úskalím může být dálkový přesun raků po podzimních výlovech. Problémem není ani tak mísení různých populací, ale hlavně šíření nepůvodních  invazních severoamerických raků.

Jak to vypadá dnes s výskytem invazních druhů raků na Moravě, v čem spočívá jejich hlavní hrozba?

Na Moravě dosud nepředstavují severoameričtí raci signální a pruhovaní větší problém, mnohem horší situace je v Čechách. Nebezpeční jsou svojí agresivitou, vytlačují z vhodných lokalit naše původní druhy (v České republice se kromě raka říčního vyskytuje na několika místech v Čechách ještě rak kamenáč), ale hlavně tím, že přenáší račí mor a sami jsou vůči němu imunní.

Na internetu jsem se dočetl, že novým nebezpečím pro raky mohou být i hormony z ženské antikoncepce uniklé do řek. Prý mění samčí pohlaví raků na samičí. Znáte z našeho území nějaký ověřený případ?

S tím nemám žádnou přímou zkušenost, u nás to rozhodně není nic běžného, ale četl jsem o tom.

Jakým směrem se budou ubírat vaše budoucí kroky? Máte v úmyslu rozšířit vaši činnost na další území našeho státu?

Rozšířit bohužel ne, chybí zájem ze strany vedení AOPK a MŽP. Pražské ústředí se rozhodlo, že umělým odchovům už nebude dávat zelenou a snaží se to brzdit. Odchovné zařízení je nyní v útlumu, minimálně ale musí odchovávat, protože provádím exkurze (letos asi naposledy) a lidem něco ukázat musím. Takže v malém odchov probíhá. A jinak budeme monitorovat račí stavy a sledovat vhodné biotopy, kam by eventuálně raci mohli přijít. Věřím, že se spolupráce se státní ochranou přírody časem opět zlepší.

Děkuji za rozhovor.
Libor Praus

Popiska foto – Rak říční – foto Miloš Holzer

Otištěno v Ekologických listech číslo 3/2008. 


Klasická ochrana prírody Autor:
Pavel Petráš
Vydané:
01.05.2008
Zobrazené:
1294 x
Odoslať
Tlačiť



Deprecated: mysql_escape_string(): This function is deprecated; use mysql_real_escape_string() instead. in /www/z/d/u8633/public_html/specfce.php on line 431
Združenie ochranárov severovýchodného Slovenska - PČOLA, Levočská 38
064 01 Stará Ľubovňa, Kontaktná osoba: Pavel Petráš mobil: 0910 598858

альфа банк голд максимум

  Novinky
Tak trošku doplňujeme
Posúvame do Vašej pozornosti, keďže nie sú ľudia. Tak sa zapája do aktivít aj Paľo Petráš zatiaľ len dočasne do 13.3.2020 kontakt : pavel64petras@gmail.com mobil 0917 319 587
(22.04.2019)


Kde sa obrátiť pri probléme s živočíchmi
Sem vložte príslušný text vrátane HTML syntaxu alebo v prípade nevyužitia tejto časti všetko vymažte - teda vrátane tohoto textuSpráva Pieninského národného parku ulica SNP č. 57 061 01 Spišská Stará Ves tel.: +421 (0)52 4181071-3 fax: +421 (0)52 4822395 e-mail: pienap@sopsr.sk www.pienap.sk Kontakty pracovníkov!
(15.12.2017)


1.jnovember 2017
Vzhľadom na dlhodobú nemoc došlo k zmene na poste predsedníctva OZ Pčola, keď predsedníčkou organizácie sa stala pani Eulalia Štefanová - kontakt : 0905 769 541 E-mail : eulaliastefanova@gmail.com
(01.11.2017)


  Foto dňa
foto 49

  Anketa
Uprednostňujete skôr energiu ?

Slnečnú ( výroba TÚV, kúrenie, výroba elektriny)
4537 (4537 hl.)

Vodnú ( malé vodné elektrárne
2961 (2961 hl.)

Biomasy (peletky, štiepky, brikety)
2775 (2775 hl.)

Geotermálnu
2777 (2777 hl.)

Veternú
3343 (3343 hl.)

Atómovú
2496 (2496 hl.)

V podstate ma to netrápi
2019 (2019 hl.)

Celkom hlasovalo: 20908


  Top články
Ku všetkým školám v okrese Stará Ľubovňa

35 x    (16.09.2019)

TTT – Týka sa To aj Teba.

24 x    (06.09.2019)



Designed by Salonky with phprs